Polštář

1. Když ráno nechci spát, nechce se mi vůbec vstát

přemejšlím proč jsem tak línej.

Vlastně mě nic nenutí, ležet téměř bez hnutí

po ránu nejsem příliš vlídnej.

2. Peřina mě objímá, jak ta láska nevinná

polední čas se zvolna blíží

mozek ten už pracuje, tělo silně vzdoruje

a oči se mi zas už klíží.

R: Právě těď začal zase zvonit telefon

já ležím klidně dál, rád nemám tenhle tón,

ať volá kdo chce co chce mě to nevzruší

má poloha je skvělá, mám polštář v náručí.

R:

3. Je tu někdo kdo to ví, že mám všechno hotový

co bude dál je trochu matný

nemám žádný migrény, či sociální problémy

jenom s láskou je to nějak špatný.