Zloděj

Jsem tečnou co se v bodě lidí dotýká

někdy jen stojím jinkdy pospíchám

jsem občas trochu zloděj lidi odmykám

když do nich kouknu málem nedýchám

Co je tam příběhů, krásně groteskních

co je tam snů a tmavých tůní

i talent na něhu, vůle netesknit

i křídla pro budoucí únik

Jsem tečnou co je v bodě s lidmí spojená

mé oči, sluch a řeč jsou šperháky

tím stal se ze mě zloděj zatím bez jména

však nejsem zloděj jen tak nějaký

Lidi odmykám klíčem souznění

má každý člověk jiný kód

i když mi utíká, nic tím nezmění

vždyť někde máme stejný bod

Tak se do lidí dívám rád

různé světy jsou tam

sám si říkávám, když jdu spát

co já jen v sobě mám

Já našel v lidech závan snílka s géniem

i moudrost vedle příštích nadobů

klíčem se víno stává, když si připijem

tak občas najdu prázdnou nádobu

Rád lidi odmykám líčem souznění

má kdyždý člověk jiný kód

i když mi unikáš, nic tím nezměníš

vždyť někde máme stejný bod

Tak se do lidí dívám rád

různé světy jsou tam

sám si říkávám, když jdu spát

co já jen v sobě mám

Tak se do lidí dívám rád

různé světy jsou tam

sám si říkávám, když jdu spát

co já jen v sobě mám