Dobrý srub

1. Za řekou, za stříbrnou řekou,

tam, kde se vážky modré honí.

Pod kvetoucí strání, zelenou strání,

tisíce vůní kolem voní.

R: Tam čekají, dobrého srubu stěny,

ohniště vychladlého kamenný kruh.

Vítá mne zdálky totem němý,

ozvěnou vzpomínek voní tu vzduch.

Tam čekají do - bré - ho srubu stěny.

A na mne ráj nalezený.

2. V údolí,hlubokém údolí,

kam luna bílá,chodívá spát.

Kde na svoji krásu,stříbrnou krásu,

zrcátek tůní,chodí se ptát.