Duhová cesta

1. Cestou vyschlejch trav a ztvrdlý půdy

bledý slunko zapadá, až tam,kde láska povadlá tě čeká.

Zimní chvění jiskřivý, ostrej vzduch a mámení,

dál k nekonečným údolím a řekám.

Nač čekáš blázne utíkej,kam tě volá tón

stříbrnejch houslí.

Ze sněžný krásy vyrůstá jak most

zázračný sen - duhovej den.

R: Projdi duhou,

cesty útěky dešťů z rána vítá,

(cesty ke štěstí zná)

Ami

třeba mlhou

projdi na druhou stranu za duhou.

2. Hlubinou času a mořem snů,

až dojdeme za duhu.

Z té vůně opilí zůstanem spát.

Ranní stopy v písku, vysuší slanej vítr jako dech,

a s láskou duha ve vlasech bude si hrát.

Na ostrov velkých přání,kam nás volá tón,

stříbrných houslí.

Ze tvých dlaní vyrůstá jak most.

Zázračném sen - duhovej den.