Jarní tulák

1. Tak jako tenkrát kvetou stromy

a tichá píseň všude zní.

Zima se válí a mizí pod kopyty koní,

co táhnou jaro k nám.

R: Přijíždí, přijíždí tenhle čas nevinný,

já ho znám, srdce mívá dokořán.

Vážek rej nad vodou splývá s modrou oblohou,

zase táhnou tažní ptáci do svých hnízd.

Vím, chvíle je krátká, mám tajný přání,

hebká je lesní tráva, svádí k milování

Přijíždí, přijíždí ten můj tulák vysněný,

s ním se brouzdám chladnou rosou časných rán.

2. Potkávám na lesních cestách

známé tváře přátel svých.

Utíkáme z víru velkoměsta,

šlapem cestou v maskáčích.

3. Když údolí ráno vstává,

v korunách stromů to zašumí.

Jarní vítr se směje, pak mi mává,

než odletí, tak mě pohladí.