Podivný sen

1. Míváš podivný sen,

ráno vstáváš do prázdných stěn

není nikdo, kdo by písně hrál.

Tápeš bludištěm cest,

hledáš světlo jediné z hvězd,

nejsi snílek, chceš jen kráčet dál.

Jít svou cestou snů bez lží a svárů,

mít stále touhu a smysl žít.

2. Nechceš vnímat barevný svět,

nevíš jak dál a chceš se vrátit zpět,

dětské toulky, bezstarostný smích.

Chtěl bys zůstat to, co jsi byl,

sbíráš zbytek dřívějších sil,

tvoje cesta ještě půjde dál.

Zbývá ti jen splín, když ideál bloudí,

nevíš, jestli byl pravdou,a nebo snem.