Stůj, chvíli postůj

1. Stůj, chvíli postůj, není kam a nač se hnát,

spálených mostů, popel dávno přestal hřát.

Chtěl jsem ti jenom říct,že dnes už je oukej

a to, co bylo dřív, byl jen sen zlej.

2. Cáry šedých mraků,dusný vítr, nikde stín,

křídla černých ptáků,v zubech písek, prach a blín.

Chtělo se hrozně jít,tou cestou jak dřív,

šrám v duši pálí a nedá se skrýt.

3. Jsou v životě pády,těm se nevyhneš,

dlouho stojí zády,všichni kolem, kudy jdeš,

Asi to osud byl,co zlostně se smál.

Ze všech temných koutů,když jsem k ránu usínal.

4. Stůj, chvíli postůj,není kam a nač se hnát,

spálených mostů,popel dávno přestal hřát.

Chtěl jsem ti jenom říct,život těžký je žít.

Tak málo o něm víme,přesto chceme jím jít.