Sally Greer

capo IV.

To stalo se jednou v létě ani nevím kterej den

když táta můj mi přikázal ať opustím svou zem

ten krásnej ostrov svoji irskou zem ať opustím

prý v Americe vzdálený tam štěstí hledat smím

Myslím že znám ten důvod proč ke mně tak krutý byl

on chtěl zabránit abych se s mou milou oženil

tak hned poslední sbohem sem Belfastu z lodi dal

a na kocábce prastarý do Quebeku se dal

Já nezoufal si když přišla hrozná bouře navečír

jen myslel jsem na svoji milou krásnou Sally Greer

zlej vítr dlouho s kocábkou si házel sem a tam

až osamělá skála bárku dala hlubinám

Tři dlouhý dny na tý skále byly horší než zlej sen

nám lůžkem byla země a přikrývkou nebe jen

z tří set cestujících jen devět zbylo nás

kteří jsme nešli ke dnu a dosáhli skalní sráz

I kapitán šel ke dnu jak na lodi býti má

tam v slaný vodě našla hrob i posádka celá

mý šaty v moři skončily peníze zrovna tak

a po přistání v Quebeku byl ze mě lidskej vrak

Teď v cizí zemi živořím a tiše naříkám

nemám tu žádný přátele tak komu se svěřit mám

jak rád bych se hned vrátil domů vždyť jsem přece Ir

a věrně bych tam miloval mou malou Sally Greer