Sedla vrzání

Tam kde vládne ticho na západních šedých planinách

na Clancyho slunných pláních které sotva kdy déšť splách’

jenom žízeň máš a nikde kapka vody k sehnání

a to jediný co slyšíš je sedla vrzání

Ani neřinčí tu kotlík ani třmen tu nezvoní

ani myslet horkem nemůžeš jen dřepíš na koni

který po vyprahlý cestě mračna prachu rozhání

a to jediný co slyšíš je sedla vrzání

R: Pořád dál se táhnou dráty dál se táhne ohrada

za ní rozpálený kolo slunce večer zapadá

když tvůj vodní vak je prázdný k šílenství tě dohání

a ty neslyšíš než věčný sedla vrzání

Tam kde fata morgana svých kousků nikdy nemá dost

kde klamná jezírka v tobě jen probouzejí zlost

aspoň slyšet šumot olší u potoka na stráni

a to jediný co slyšíš je sedla vrzání

Koni na slabinách čůrky potu v srsti spékaj prach

z rozšklebený pláně ční jen kupy bláta v cisternách

psisko s vyplazeným jazykem se vleče po pláni

je to bída poslouchat to věčný sedla vrzání

R:

Dusné míle ticha pod nebem se táhnou bůhví kam

notně maličkej seš vyprahlej a notně taky sám

je ti k pláči ale kde vzít slzy na prolévání

a tak ti nezbejvá než věčný sedla vrzání

Skoro slyšíš jak se pusté ticho plíží blíž a blíž

až se zdá že se v něm topíš že se vůbec nebráníš

jenom víš že smrt je blízko že se k tobě naklání

a tak jediný co slyšíš je sedla vrzání