Cestou do Stínadel

1. Tam kde čeká bobří hráz a jedle vysoký,

modrý ticho zastaví ti dech,

hledej cestu k pramenům svý řeky divoký,

hlavolamy na popsaných zdech.

Z železniční zastávky až za červenou pláň,

úplněk je blízko dobře víš,

kde jen hledat na létací kolo skrytý plán,

přání, která léty neztrácíš.

R: Cestou do Stínadel a zemí klukovských válek,

oči roztoužený a v kapsách jen bůra mít,

cestou do Stínadel a noci jsou plný dálek,

záře mihotavý ti prozradí kudy jít.

Tak jako dřív tě lákaj opuštěný kouty

a píseň úplňku zas toužíš celou znát,

cestou do Stínadel, i když se tak divně kroutí,

slepý půjdeš a sám a přesto dál půjdeš rád.

2. Čas ti dveře zavírá a zbytečně se ptáš,

kde je ke snům zrezavělej klíč,

roztodivný zákoutí a stíny opodál,

za okapem zastrčenej míč.

Zase voní tráva a ty velmi dobře znáš,

co je to, když jaro přichází,

záleží jen na tobě, kterou cestou se dáš,

za sluncem, co právě vychází.