Půlnoc na řasách

kapo 2

on - Venku už svítá a ty pořád ještě spíš,máš ještě půlnoc na řasách.

Sny co se ztrácí,jsou ti zrovna mnohem blíž,než-li má touha být ti v snách.

Takový malý zázrak zrození,taková malá pojistka,

procitáš do budíku zvonění,jsi moje zcela do štístka.

ona - Řekni kam se ztrácíš a kam odcházíš,proč ráno věčně netrvá.

Střechy jsou zmoklý a tvý klíče ve dveřích,mámení lásky potrvá.

Sblížení duši trvá navěky,tys na tu lásku něžně sáh

a jestli někdy někam odletí,zbyde mi půlnoc na řasách.

oba - Na řasách půlnoc mít,zvony smíš rozeznít

a spolu hlídat,až se ráno rozední.

on - Rozhodíš vlasy jen tak volně na polštář,sluneční svit je provoní.

Když dávám ruku na tvou hebkou dětskou tvář,váza se růži pokloní.

Krásně ti po heřmánku voní dech,jako stráň v létě rozkvetlá,

jak rád bych v lese hladil měkký mech,na který ty bys poklekla.

ona - Politá živou vodou v řece blouznění,byla jen zvláštní odměna.

S tebou to lásko nikdy nebyl žádnej hřích,byla to srdcí ozvěna.

Kudy a kam tě cesty povedou,najednou začínám mít strach,

láska je trýzeň,když tě podvedou,zbyde jen půlnoc na řasách.

oba - Na řasách půlnoc mít,zvony smíš rozeznít

a spolu hlídat,až se ráno rozední.