Řeky

capo II

Emi Ami

Tři řeky v horách pramení, vodu z nich můžeš pít,

H7 Emi

do skály vyrej znamení, v sobě nech písně znít.

Emi Ami

Ty řeky v horách neznaj čas, valí se k nížinám,

H7 Emi

odnáší cestou kousek z nás, co vlastně, sám se ptáš.

R: Tam někde v dálce bez lidí, kde mosty strhnul říční proud,

řekneš si, to se uvidí, kam se hnout.

Koukneš se zpátky do všech dnů, kudy jsi vláčel ten svůj kříž,

Ami D7 Emi

konečně sobě a svým snům uvěříš.

Na slunci oči zabolí, dálka je modrý dům,

pohladíš stinný údolí, vítr tě vrátí snům.

Zakrouží káně oblohou a chtěl bys být mu blíž,

pro ty, co dál už nemohou, naději vyprosíš.

R: Tam někde v dálce bez lidí, kde mosty . . .

Větrný housle slyšíš hrát, krajem jde vábení,

můžeš se na zázraky ptát i trávy spálený.

Jednou, až řeky promluví a poruší svůj řád,

světlo a stín se domluví a ty se vrátíš rád.

R: Tam někde v dálce bez lidí, kde mosty . . .