Táhnu dál

1. Od dětsví mě učili, je špatný nemít nic

a každej se má starat aby měl,

já radši chodil za tebou a zpíval z plnejch plic,

mě prázdný ruce nezebou a v kapsách nemám víc.

2. Od dětství mě učili, jak dosáhnout vždy cíl

a vědět vždycky jak na všechno jít,

já radši chodil na ryby a čistou vodu pil,

měl o známostech pochyby a jiné věci ctil.

R: Táhnu dál svoji káru a vítr s nadějí zapřahám, zapřahám,

všechny lásky, který cestou čekají, dobře znám, dobře znám.

3. Ten kdo leze nahoru, ten nemůže už stát

a na sebe a na nic nemá čas,

jak chutná vítr netuší, nemůže klidně spát,

lézt za ploty se nesluší a není co mít rád.

4. Mít svoje konto a svůj dům, tak pořád bych se bál,

že láska bude taky na účet,

zpět prvotřídní košili bych na ramínko dal,

stejně ji pro mě nešili a spát bych se v ní bál.

R:

5. Že blázen jsem, to říkají, že měl jsem vždycky dbát,

na moudrý rady kterých bylo dost,

co morálce se nehodí, to pod pokličku dát

a místo dobrý pohody si prášky na noc brát.

6. Mně všechny vlaky ujely na cestě za štěstím

a já jim ještě rukou zamával,

můj starý vak se zabalí a tam kde stoupá dým,

dál táhnou s novou nadějí, kterou už neztratím.

R: