Blížíme se ohni

Yeah

Jedna malá retrospektiva

Už to tu jednou bolo

(Už to tu jednou bylo)

Yeah, hej

Doba stalinismu, gotvaldismu, debilismu,

místama jsem skoro Ludvík z Kunderova žertu,

cejtím oheň tak blízko až mě pálí,

rudý penis s kterým to kontroluju z povzdálí,

mám vize ve snech totožný jak Dhálí,

vyhoďme ho z kola ven,

toho kdo sdílí jinej názor, odlišnou vizi,

která je mimo režim řešim vztek tim, že ničim štolu ve verše pro sociální realismus,

dělníky veršotepce co psali o příze kus žvance,

a modrý úbory do divadla

a ty s večerní róbou sejmuly kyvadla,

s STB mám problém,

chodim na kafe do Slávie i s Kolářem

Neumíš nevíš a neráčíš stejně tě ubijem jak psa,

při výsledku to si piš!

Podél nábřeží to nechutně rudne,

nikdo neběží a nikdo neuhne,

kolem Hradu mramor, srp a hvězda

a tobě se pořád něco nezdá?

Ne.

Jsem ve straně mezi dělníkama,

fellim se štolem chodím do mauzolea,

bulit nad Gotvaldem,

mám všude doma plastovýho Stalina z květnový výprodeje,

mám permanentní galeje svou nástěnkou,

co visí u nás ve fabrice s rudou vývěskou,

mám úkol jít po krku všem intošům,

co prokoukli systém a dokopat je k výslechům.

Nechceš bejt ovce?

Půjdeš jak Pavel Kohout za hranice bos bez peněz

a s rouškou přes oči,

po boku ubrečenou ženu,

měl jsi dupat s davem nehledat trhlinu v systému,

tady se nevyplácí mít oči otevřený,

tady se nevyplácí být Havel tvrdohlavý,

tady se nevyplácí vůbec žít,

leda bejt taková svině jako já a mít klid!

Podél nábřeží to nechutně rudne,

nikdo neběží a nikdo neuhne,

kolem Hradu mramor, srp a hvězda,

a tobě se pořád něco nezdá?

Ne.