Lyrics Paulie Garand

Paulie Garand

Obrazy skutečnosti č 1

na schodech pod severočeskou knihovnou

sedím sám a kouřim jednu za druhou.

vychutnávám si kontrast domů s denní oblohou

a píšu, škrtám momenty co v básni nebudou.

peru se s pochybnou realitou, s pochybnou dobou a mojí naivitou.

listuju do minulosti jak albem fotek

píšu si scénář života, skládám si soundtrack.

začátek ze zátek, na konec filtru nejsem fit

tolikrát se stalo, vim jak s tim naložit.

situace jako obraz skutečnosti,

můj život není kino,

můj svět není vod Disneyho.

ženy, víno, rap,

ženy, víno, srdce, tep,

ženy, vztah, náplň času, vášeň a krach.

mám strach, studený ruce a šance, ambice,

kterýma spouštim ve snech svý animace.

další stanice, náměstí, pražská ulice.

usedám v kavárně, známá to situace.

ateliér, pár lukrací a presso,

kov, stůl a židle, v rukávu eso.

zavírám oči, vracim se zpátky,

se smutnou poezií zvedám se od kolebky.

v rapu je lehký bejt drsný, si v pasti.

já se jen snažim vytvořit obraz skutečnosti.

časy se měněj,

sedim tu s bandou s kterou trávim každej den.

a za tejden, sedim u stolu sám

a občas s někym koho znám

prolejzám nočnim městem,

s botou prochcanou.

doma se jen občas potkávám s rodinou mou zlatou.

pokoj poslední dobou znám jen tmavej.

světlo pozoruju, když jsem školou povinnej.

zažívám truc, na chvíli klid.

Moloch vstal a začal ničit lid,

zažívám truc, na chvíli klid,

Moloch vstal, už musím jít.

obrazy skutečnosti číslo jedna,

teď a tady, všude kolem nás.

obrazy skutečnosti číslo jedna,

teď a tady, teď a tady.

obrazy skutečnosti číslo jedna,

teď a tady, všude kolem nás.

obrazy skutečnosti číslo jedna,

teď a tady, teď a tady.

po ránu zalezu na čaj s partou mistrů,

proberu tělo, mysl, kořením v bistru.

vydejchám tramvaj a bulvár města,

otřu se o mistra z jinýho těsta.

Kafóniho striktní tón uvízl v knize balad,

na rohu záhad,

nevim co bude, musim makat.

obdivuju toho, kdo mě nechá v klidu stát,

kdo mě nechá koukat z okna,

kdo mě nechá psát.

obrazy skutečnosti, pochody melancholie,

pápá naivito, kdo mě zabije?

generace rodu mafie, Zolův zabiják.

mám silný představy, neletim do oblak.

zůstávám přikován k zemi, naslouchám moudru,

nechám se unýst, mám svýho guru.

obrazy skutečnosti číslo jedna,

teď a tady, všude kolem nás.

obrazy skutečnosti číslo jedna,

teď a tady, teď a tady.

obrazy skutečnosti číslo jedna,

teď a tady, všude kolem nás.

obrazy skutečnosti číslo jedna,

teď a tady, teď a tady.