Lyrics Pavel Bobek

Pavel Bobek

Desperát

Já jsem byl desperát

za pasem nůž a revolver

neklidnej duch a solitér

zase jsem v poušti čekal na svůj dostavník

v patách kletby mužů, ženskej pláč a křik

a nakonec k čertu s tím, kat oprátku mi dal

jenže žiju dál

Já jsem byl námořník

na svět mě přines kormorán

mořská tříšť a Bludnej Holanďan

obeplul jsem hor a v subtropech mě potkal pech

u Mexickejch břehů měl jsem svinout hlavní stěh

ale ráhno odnes vítr a já prý se utopil

a přece dál jsem žil

Já stavěl přehradu

tam kde nejprudší byl proud

pár pevných ocelových pout

a tam kde řeka rve se dál od pramenů

sklouzla mi noha po hromádce kamenů

tekutý beton zastavil můj dlouhý pád

ten si mé tělo vzal

ale přesto žiju dál, a dál, a dál

Já řídím hvězdolet

odtud až za hráz věčnosti

a až ji má loď přemostí

najdu si tam místo kde pak můžu klidně spát

možná se vrátím zpátky zas jak desperát

nebo jak kapka deště, nebo sekvojový dým

ale přetrvám, to vím

a zas se objevím, objevím, objevím