Krajem já šel

Vzpomínám na činžák,

kde jsem žil,

na tu hrůzu modrých stěn.

Dětský pláč

a samý rváč.

Bez sklepní bitvy,

přísahám Vám,

nebyl nikdy den.

Pak jen útěk byl mou záchranou

a teď slunce svítí oknem mým.

Co mě táhne stále zpět

do míst, o nichž spoustu let jen sním?

Krajem já šel,

šel dál jak v snách.

A s láskou chtěl zas

stoupat na rodný práh.

Já ctím ten kraj

tam líp mě znaj.

A pořád jen tam

hledám

ztracený ráj.

Teď už tam nepatřím.

Už se dobře mám,

přece však pospíchám

zase zpátky tam,

kde žil jsem jako kluk.

Jen o návratu sním,

přestože i já vím,

že si nezvyknu víc

na mokré zdi a hluk.

Tam já někde jsem cítil v duši své

poprvé, že mě má někdo rád.

A jak blázen zas v létě půjdu tam

a znát chci to místo, kde může totéž se stát.

Krajem já šel, šel dál jak v snách

a s láskou chtěl zas

stoupat na rodný práh.

Já ctím ten kraj.

Tam líp mě znaj.

A pořád jen tam

hledám

ztracený ráj.

...