Lyrics Pavel Bobek

Pavel Bobek

Muž v zrcadle

Tak už otvírám zas

Tu starou krabici od bot

Znovu prohlížím to co je v ní

A neskončím dřív

Dokud za záclonou

Se pozvolna nerozední

Na fotkách tu jsou

Mladí muži se svou pevnou vírou

Že dobudou svět

Už se jim ani sám moc nepodobám

Lecos můžu jim jen závidět

Ten muž který na mě

Teď v zrcadle kouká

Je jiný než jakým

Kdysi on sám chtěl být

I když vážnou tvář nasadí

Oči stejně ho prozradí

Že pořád se ještě

Neodnaučil snít

Jako kluk na těch fotkách

Jsem tak sebejistý

Tak pyšný že až musím se smát

A dívky které mě objímají

Jsou mladé a krásné

Kde jsou teď

To bych věděl moc rád

Proč odejít jsem je nechal

Za čím jsem tak spěchal

To nemůžu už vzpomenout

Asi něco jsem ztratil

A pořád hledám to a zatím

Život hnal mě jak divoký proud

Ten muž který na mě

Teď v zrcadle kouká

Je jiný než jakým

Kdysi on sám chtěl být

I když vážnou tvář nasadí

Oči stejně ho prozradí

Že pořád se ještě

Neodnaučil snít