Hrušky

1. Za našu stodolu hruška maslova

a za ňu stoji dřevjany plot,

za plotem meška rodina Bušova,

povim vam o nich takovy hlod.

2. Raz idu ze šichty a vidim Bušku -

- kolera jasna, něvidi plot.

Drape se s kyblem na našu hrušku,

takovy je to zgyzděny rod.

R: "Pomahej Panbuh" - hned, jak ju zjavim,

červeny zlosťu ulisně pravim:

"Hledatě bryle, tuš, to se bavim,

tuš to sem přišel akorat vhod," aů.

3. Napoly mrtva pod ovocnanem

ležela Buška - moja oběť.

Všeci mysleli, že je s ňu amen,

dokuď nězačla na hubě mleť.

R: Vyškantovala, pry esli sem chory,

když cely svět řeši uzemni spory

mirovu cestu - no, braly mě mory

a ozval se mi v žaludku vřed, aů.

4. Povidam:"Kdyby šlo enem o politiku,

to bysme spolu popili,

našli bysme si drahu putyku

a tyděň by sme řešili.

R: Vy stě si ale popletla pojem,

tu idě o hrušky a mam taky dojem,

že to se řeši jedině bojem

za použiti nasili," aů.

5. Za našu stodolu hruška maslova

a za ňu stoji železny plot,

ostnate draty, brana dubova

a štyry dogy hlidaju vchod.