Jen já vím

Jen já vím, kdy muž sténá,

kdy se tmy začne bát

a nový den odmítá-a-á.

Proklíná ženská jména

i ta co míval rád

je tu vrásek síť vyrytá.

Jen já vím, kdy pláče muž,

kdy svůj pokoj zamyká

a kdy slzám jít nebrání.

Tehdy má polštář smáčen,

bezmocí se zalyká

když v něm lásky hlas dozvání-i-í.

Ránu zlou a bodnou

způsobí lásky dýka, jé-e-é.

Muž pak sténá je sám se zradou,

E7 A7

dýka hlouběj vniká.

Jen já vím, kdy muž sténá,

kdy dá hlavu do dlaní

a kdy žít dál odmítá.

Nechce znát slovo „žena“

a není mu do spaní,

straší lásky tříšť rozbitá.

Jen já vím, kdy muž pláče,

kdy svůj pokoj zamyká

a kdy slzám jít nebrání.

Tehdy má polštář smáčen,

bezmocí se zalyká

když v něm lásky hlas dozvání.

Jen já vím, kdy muž sténá,

kdy se tmy začne bát

a nový den odmítá...