Nádherná láska

1. Já včera ještě nosil blázna šat,

a nevěřil jsem na tu sladkou vůni,

svět otočil se kolem osy jednou jedenkrát,

a teď už se mě nemusíte na nic ptát.

R: Nádherná, nádherná, nádherná,

nádherná lásko postůj chvilku dýl,

ty jsi bílá tečka nejněžnějších vět, ty jsi květ,

co sem slét, tys můj šestý světadíl

2. Šla městem pestrý šátek za ní vlál,

a ve vlsech ji zahořela růže,

já chvili šel jsem za ní, chvili vedle ní jsem stál

a v rozpačitém srdci oheň vzplál.

R:

3. Teď v zahradě snů už svoji růži mám,

a sám na jí slávu verše píšu,

na bílém břehu touhy stojí naší lásky stan,

a v něm tu svoji růži objímám.

R: Nádherná, nádherná, nádherná,

nádherná lásko postůj chvilku dýl,

ty jsi bílá tečka nejněžnějších vět, ty jsi květ,

co sem slét, tys můj šestý světadíl

R: Nádherná, nádherná, nádherná,

nádherná lásko postůj chvilku dýl,

ty jsi bílá tečka nejněžnějších vět, ty jsi květ,

co sem slét, tys můj šestý světadíl

R: Nádherná, nádherná, nádherná, (2× ... podruhé do vytracena)

nádherná lásko postůj chvilku dýl,

ty jsi bílá tečka nejněžnějších vět, ty jsi květ,

co sem slét, tys můj šestý světadíl