Podivný spáč

1. Tam u zdi hřbitovní, někdo tam asi spí,

leží tam v trávě, u hlavy kytky má,

nechce už vstát, víckrát nechce už vstát,

kam jen asi šel, a s kým se chtěl přivítat.

2. Boty má pokrytý prachem tý cesty zlý,

D7

zelený sukno v zelený trávě tlí.

Jako by spal, leží jako by spal

a proč nevstane, to jenom osud ví.

3. Je to spáč podivný, mé kroky neslyší,

D7

leží tam v trávě, celý se rosou skví.

Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl

a teď leží tam, na věky v trávě spí.

*. Někdo asi na něj čeká, dnem a bezesnou nocí

D7

z okna se dívá, šedin má stále víc.

Šedin je víc, a proč nejde dál,

a proč nejde dál, to jenom osud ví.

5. V uších mu buben zní, z té vřavy bitevní.

D7

Teď už jen leží, nemůže vstát a jít.

Ten podivný spáč nedojde domů víc,

ten, kdo čeká, už se ho nedočká.

D7

Leží tam v trávě, u hlavy kytky má.

Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl,

a teď tam leží, na věky v trávě spí.