Carpe diem per Deum

Jeden má všechno – ani to mu není dost

a druhému musí stačit ohlodaná kost

Je-li tedy člověk, zrozený ze ženy,

pro nebe či peklo Bohem stvořený?

Jeden dře a dýchá přitom z plných plic

a druhý nemusel nikdy dělat nic

Je-li tedy člověk, zrozený ze ženy,

pro nebe či peklo Bohem stvořený?

Jeden si zoufá a neví kudy kam

a druhý se tváří jako světa pán

Je-li tedy člověk, zrozený ze ženy,

pro nebe či peklo Bohem stvořený?

Jeden je sobě pánem, jiným však otrokem

a druhý táhne krajem jak ryba potokem

Je-li tedy člověk, zrozený ze ženy,

pro nebe či peklo Bohem stvořený?

Jeden je zdravý a dožije sta let

a druhý umře dřív než vůbec poznal svět

Je-li tedy člověk, zrozený ze ženy,

pro nebe či peklo Bohem stvořený?

Jeden září štěstím a pořád by se smál

a druhému je společníkem jen smutek a žal

Má-li tedy člověk, zrozený ze ženy,

pro nebe či peklo být stvořený?