Cyril

1. Na rohu ulice s bandaskou od guláše,

do očí čepice stál tu a prosil plaše

o jedno cigáro a jednu sirku k tomu,

říkal si Cyril, Metoděj zdrhnul z domu.

2. A hvězdy hnuly nebem, když pohnul malíčkem,

pravdu prý sytil chlebem, zvláštní lesk pod víčkem,

tou nocí jako zázrak zní zvony do kraje,

šeptal mi jako náznak: tu něco nehraje, [: tu něco nehraje. :]

R: [: Odevšad na mě míří, kolem jde strach,

oči má netopýří, už na mě sáh'. :]

3. Na rohu ulice tyká si s polostíny,

s očima jak svíce po letech dávno jiný,

na věži bije druhá, kde hledat odvahu,

Cyril, co ztratil druha, bojí se o hlavu.

4. A ruce se mu třásly, mráz běhal po těle,

plamínky v očích hasly, smutek bez přítele,

víra - ta sluší tomu, kdo hledá na duši,

Metoděj zdrhnul z domu, [: [: kdo nás to naučí? :]