Medardova kápě

Dneska má svátek ten pán z ulice,

sedí a vzhlíží k obloze

Už rok ho trápí řídká stolice,

kolo mu žere koroze

Nad krajem objevil se mrak,

voda se nachystala k seskoku

Pod mrakem zrovna letěl pták

a neznatelně přidal do kroku

Prší a prší a jen se leje,

sousedova tvář se směje

a jenom co dosnídá,

na hlavu si kápi dá

To kvůli němu slunce zasvítí

nejdřív tak za čtyřicet dnů

A všude budou lítat moskyti,

já ho snad radši zabodnu

Do ruky uchopil jsem rýč,

hrana je ostrá jako paprika

Bleskově seknout a pak pryč,

na louce vychutnat si šlofíka!

Ruce mám od krve, honí mě policie

Bylo to zbytečný, už skoro tejden chčije

Psovodi s vlčáky česají naše lesy

Nevědí, že jsem chtěl jenom lepší počasí