Pohádka o zlých nohách

Povídám pohádku,

prý mám k tomu vlohy

O tom jak v chaloupce starého uhlíře

se místo dítěte narodily jen nohy

Je to vůbec možný?

No bylo to k nevíře!

Rodiče měli nohy přeci jenom rádi,

ač byly křivé a příšerně chlupatý

A připravili nohám bezstarostné mládí

Prostě nohy v teple!

Pedikúru na paty!

Spěte děti jako kotě, já jsem vaše chůva

a přeju vám růžovoučké sny

Máte oči vypoulený jako velká sůva,

vyprávět pohádky se přece smí

Když táhlo nohám

asi k šestnáctému roku,

vzaly si kopačky z levného textilu

Rodičům nakopaly do břicha a boků

A do hlavy taky?

Obličeje i týlu!

Kolem šel chlapec a ty mrtvé duše viděl

Kdo by nepoznal statečného Jochena?

Za svoje skutky

se ten hoch nikdy nestyděl

Jak se zachoval?

Vzal nohy na ramena!

Když padá noc,

ta chůva v šedém turbanu

otvírá knihu svou pohádkovou

Psala ji pod vlivem

kořene z durmanu

Jen drkotání zubů šíří se tmou