Kdo by se díval nazpátek

Zas jede jaro v plné slávě,

náš zelený a zlatý král.

Emi

I svaté panny z katedrál

už nepláčou tak usedavě

Dmi

a zhlížejí se ve Vltavě

jak ve střepech levných zrcátek.

Snad byla zima.

Kdo by se díval nazpátek?

A k nohám sochy Otce vlasti

Ami

si přisedají holubi.

A blázen v plášti naruby.

Snad pod tím pláštěm kosti chrastí,

Dmi

snad ten chlap spadl do propasti

jakou je láska nebo vztek.

Teď však má v očích příliš slunce,

než by se díval nazpátek.

Plášť naruby a všude peří.

Vím, kdo se takhle převléká.

Ami

To ty se vracíš zdaleka

a zdráháš se jít k vlastním dveřím.

Gmi

A ptáš se: Co když neuvěřím,

žes hledal na svou úzkost lék?

Tak dobře, čekej. Třeba řeknu:

„Kdo by se díval nazpátek?“