Kocour se schoulil na tvůj klín

Kocour se schoulil na tvůj klín

u nohou spí ti dalmatin

v pozicí lvů co zdobí banku

i sama noc má na kahánku

Dmi

jen ty se ještě ještě bráníš spánku.

A síle starých vín.

Jak dlouho to však vydržíš

už na kostele zlátne kříž

ne ani jeho svatá záře

nenajde důlek do polštáře

natož pak obrys mužské tváře

A ty to dobře víš.

R: Má krásko

S přetěžkými víčky

snad je tvůj rytíř na cestách

snad si tvou krajkou od spodničky

stírá prach

Na cestách

Až přes řeku a do strání

se rozléhá tvé volání

i Jonáš ve velrybím břiše

by tvoje slova musel slyšet

vždyť voláš tišej než tiše

kdo se ti ubrání

Vidíš však nebo nevidíš

už na kostele zlátne kříž

ne ani jeho svatá záře

nenajde důlek do polštáře

natožpak obrys mužské tváře

A den je blíž a blíž.

R: Má krásko

S přetěžkými víčky

kývou se kývou misky vah

na jedné krajka od spodničky

na druhé na druhé

víří prach

I ve zvířenem prachu cest

vidím tě lampu k oknu nést

tvá silueta ale bledne

kdo pohlédne už nedohlédne

snad ještě můra k lampě sedne

ja však znám tu lest.

R: Má krásko

S přetěžkými víčky

i když má víčka tíží prach

tak po tvé krajce od spodničky

teď bych už nerad sáh