Na Hotelu V Olomouci

Gmi Dmi

V půlce ledna, ve tmě tmoucí,

na hotelu v Olomouci.

Gmi Dmi

Kdo jste pane? Šátrám dlaní...

řekla bych, že Mastroiani.

Gmi Dmi

Ten je ale mrtvej přece.

Leží v zemi, a ne v dece,

pod níž slyším srdce tlouci

na hotelu v Olomouci.

Má dlaň je jak pytlák v lese,

tlukot srdce zrychluje se.

Nejste starší ročník, ba ne,

rty však máte rozpukané...

Moře smutku je holt slané.

Chyťte se mne, chyťte, pane!

Jsem to stéblo pro tonoucí

na hotelu v Olomouci.

Chytil jste mě v smyčce hada.

Ale kdo jsem? Zkuste hádat.

No, to sotva uhodnete.

Budu totiž vším, čím chcete.

Krásnou, blbou, útlou, tučnou,

oněmělou, či tak hlučnou

až si zacpou uši brouci

na hotelu v Olomouci.

Ztěžka dýchám, byls jak zvíře.

A teď spíš, jsi se vším smířen.

Do ruky si boty beru...

Než ti zmizím v ranním šeru,

políbím tě. To se může.

Líbám přece svého muže.

Však víš - změna neublíží.

Příští pátek v Kroměříži.