Pod plynárnou

Ve zdejší čtvrti pod plynárnou

očekávání rychle stárnou.

A tomu, kdo nic nečeká

je líp se vyhnout zdaleka.

já se však, věř mi, nevyhýbám.

K mým omylům a věčným chybám

patří to, že mě nebolí

hledat tě, ať jsi kdekoli.

Zástupy žen jdou tam i zpátky

Dmi Bmaj7

a přecházejí křižovatky...

Která má, bože, která z nich

nějaké tahy ve tvářích?

Kdo pozná z vody kalných louží,

že ptáci ještě nebem krouží?

Kdo nevzdal se a zápolí?

Jsi to ty. Někde. Kdekoli.

Kdo nevzdal se a zápolí?

Jsi to ty. Někde. Kdekoli.

Pudr a rtěnka místních značek

a obnošený utíkáček,

návaly ranních tramvají.

Copak tě navždy utají?

Ve sklonu šíje nebo v hlase

snad něco náhle zablýská se

jak hvězda spadlá do polí.

A může to být kdykoli.

Dost často stojím na nároží.

Ani to nejběžnější zboží

nestojí asi o moc míň.

Až půjdeš kolem, jen se zmiň,

že ani tady, pod plynárnou,

očekávání nezestárnou.

Snad nám to osud dovolí.

I já jsem vlastně kdokoli.

Snad nám to osud dovolí.

I já jsem vlastně kdokoli.