Rozeznávám

Máš

tucty známých - ale kdo tě zná?

Máš

vlastní píseň - kdo však ví, jak zní?

Máš

pocit, že jsi zakutálená.

Jak drobná mince pod rohožkou dní.

Já však rozeznávám

zvuk chůze, co se odráží

od výloh hlučných pasáží.

Tvou samotu, tvé závaží.

Já vždy rozeznávám

tvé boky, když jdeš ulicí,

tvé vlasy mezi pšenicí,

tvou vůni mezi tisíci.

Já vždy rozeznávám,

hravě rozeznávám.

Máš

pravdu - ale kdo ti za ni dá?

Máš

hlavu plnou utajených snů.

Máš

podezření, že jsi zbytečná

jak malá piha, skrytá pohledům.

Já však rozeznávám ....

Máš

svoje léta, právě jako já.

Máš

na čase jít vlastním barvám vstříc.

Má

lásko, nejsi nevidetelná.

Já věřím, že ti budu moci říct:

Já vždy rozeznávám

tvé boky, když jdeš ulicí,

tvé vlasy mezi pšenicí,

tvou vůni mezi tisíci.

Já tě rozeznávám

jak vlčí máky v osení,

jak prsten mezi dlážděním ...

Tvá grácie se nemění

- a tu rozeznávám.