Smích z vedlejšího pokoje

Jak utopence do láku

mě uskladnili v činžáku,

kde ještě Kolben s Daňkem pivo pil

a pak se tu čas zastavil

Tak stojí na mém poschodí,

kam nikdy nikdo nechodí-

když náhle toto ! Co to je ?

Smích z vedlejšího pokoje ?

Smích z vedlejšího pokoje ?

Smích z vedlejšího pokoje ?

Spíš bych tu čekal kurděje,

né že se někdo zasměje.

A nadto smíchem mladých vran

tak nahlas, a tak bez zábran.

Kdo komu a co vypráví ?

mně dělá díru do hlavy,

jak slonům dum-dum náboje,

smích z vedlejšího pokoje.

Někdo byl možná ohrožen

a pak se z toho dostal ven

a teďka říká: \