Nesmíš se splést

Snad je nehybná, dnes obnažená

a stále zkoušená

svou duši má mdlou a utančenou

jakoby ztracenou

Zem pro tebe se odkrývá tak najednou

teď nesmíš se splést

A rozechvělá, v lítost zahalená

jak svou záhadou, teď odplavenou

se z břehů vylévá

Zem pro tebe se odkrývá tak najednou

teď nesmíš se splést

Tak dál před tebou rozcestí nechává

A zdálky budou krásné v modrých vodách

tvé tvary v pevninách jsou přede mnou

tvůj cit je ale vláčný, dál jen ubývá

barevný ostrov nám se nevydá, pro slzy své

se nevydá, pro slzy své

Je nazdobená a udivená zastřeně promlouvá

ví, že stvořenou, jen svou pokorou

celá se rozdává

Zem pro tebe se odkrývá tak najednou

teď nesmíš se splést

Proč je nemluvná, to sebe ukrývá

před tvou otázkou teď položenou

jak se k ní zachováš

Zem pro tebe se odkrývá tak najednou

teď nesmíš se splést