Povez mi vic

Zlátne den

za chvíli přijít máš

jsem tu dřív a tak dívám se ven

na chůzi tvou

to jen ty víš

že vítr tě obléká

a žije v nás dvou

Pověz mi jednou ještě

proč bosí máme stát

na rozcestí pod černou oblohou

ztracení zmáčení deštěm

pak musíme se ptát

kam naše cesty míří kam jdou

Skloň se níž

nastav mi dlaně svý

tak jako dřív znovu zatočím nás

až ztratíme dech

já užaslý

z toho co všechno smím

ten pocit mi nech