První rozčarování

Já nevěřil přátelům,

že je v tom rozdíl

s ní chodit a s ní pak žít,

já divil se výbuchům,

když jsem se zpozdil,

hněv uměl jí krásu vzít.

Vem do dlaní první rozčarování,

já sám si tenkrát tiše řek,

vem do dlaní první rozčarování,

vypij tu pravdu jako každý hořký lék.

Já vyposlech sloupce chyb

svých i svých předků

z úst kdysi jen k líbání,

náš spor o to nejmenší

šel do důsledků,

až nebyl jsem vítaný.

Vem do dlaní první rozčarování,

já sám si tenkrát tiše řek,

vem do dlaní první rozčarování,

vypij tu pravdu jako každý hořký lék.

Já v životě spolkl víc

i větší sousta,

mé omyly zmírnil čas,

proč z hlavy se ztrácí nám

i proher spousta,

jen ta první dál je v nás.