Obraz v kaluži

1. Já znal obraz náš z kaluží

a jíl cesty byl pro něj vhodný rám.

Jen louž blýskavá občas ví dává

to, jak se já k ní tajně skláním sám.

R: Kde jen mám, kde mám tvou hlavu choulivou

Proč je louž tak krutě pravdivá?

I pták žíznivý ten se bál z ní pít,

to když v ní mou tvář tolik smutnou zhlíd.

2. Nevěřím, a tak s nadějí

měním louž a také z jílu rám.

Proč dál zrcadlí stejný pohled vychladlý,

proč ptám se marně dál, kde tě mám.

R: Kde jen mám...

3. Kde jen mám, kde mám tvou hlavu choulivou.

Proč je louž tak krutě pravdivá?

I pták žíznivý ten se bál z ní pít,

to když v ní mou tvář tolik smutnou zhlíd.

4. Já znal obraz náš z kaluží

a jíl cesty byl pro něj vhodný rám

jen louž blýskavá občas vídává

to jak se já k ní tajně skláním sám.

To jak se já k ní tajně skláním sám.