Hádej, mámo

Lidi, už to chápu, proč máma říkala:

cudná, cudná buď.

Byla jistě v právu, když přísně volala:

hodná, hodná buď.

Chápu, to chápu, přesto jaksi tápu,

marně hocha odmítám, přišel sám.

Hádej, mámo, kdo to byl,

hádej, kdo mě dnes políbil ?

Kdo to byl, kdo to byl, kdo to byl, kdo to byl,

kdo mě dneska políbil.

Lidi, už to chápu, proč máma říkala:

pozor, pozor dej.

Šeptala snad právu, když mi křížek dělala:

pravú, pravú vzdej.

Jinak všechno bývá, mně teď jenom zbývá

za ruku ho domů vzít a pak říct:

Hádej, mámo, kdo to byl,

hádej, kdo mě dnes políbil ?

Kdo to byl, kdo to byl,

kdo to byl, kdo to byl,

kdo mě dneska políbil.

Hádej, mámo, kdo to byl,

hádej, kdo si mě tak oblíbil ?

Kdo to byl, kdo to byl,

kdo to byl, kdo to byl,

kdo mě dneska políbil.

Hádej, mámo, kdo to byl,

hádej, kdo mi cestu překřížil ?

Kdo to byl, kdo to byl,

kdo to byl, kdo to byl,

kdo mě dneska políbil.

Hádej, mámo, kdo to byl,

hádej, kdo mě dnes políbil ?

On to byl, on to byl,

on to byl, on to byl,

on mi srdce přislíbil.

Hádej, mámo, kdo to byl,

hádej, kdo mě dnes políbil...