Stůj

Řezy závinu, čaj plný jasmínu,

svíčky, sklínky, láhev vína,

z gramofonu píseň líná a tak.

Něžná nálada mě zcela ovládá,

ty však už zvoníš u dveří,

je za pět minut půl,

chci vykřiknout stůj!

Máš ještě právo váhat,

máš ještě čas odejít.

Já ještě nemám co žádat

a proto zastav se, stůj!

A mysli na to, že nejsem

jen pokorné lože a stůl.

Jsem jako výry v tůni,

přestup ten práh a jsi můj.

Nikdo neví, že

jsem pouze v negližé,

průsvitném a tak je příliš

riskantní se o tom šířit snad víc.

Chci svá tajemství

sdílet bez rozpaků,

s tím, kdo neříká nic dál,

s tím, kdo je jenom můj!

Máš ještě právo váhat,

máš ještě čas odejít.

Já ještě nemám co žádat

a proto zastav se, stůj!

A mysli na to, že nejsem

jen pokorné lože a stůl.

Jsem jako výry v tůni,

přestup ten práh a jsi můj.

Máš ještě právo váhat,

máš ještě čas odejít.

Já ještě nemám co žádat

a proto zastav se, stůj!

A mysli na to, že nejsem

jen pokorné lože a stůl.

Jsem jako výry v tůni,

přestup ten práh a jsi můj.

Chci vykřiknout stůj!

Máš ještě právo váhat,

máš ještě čas odejít...