Ty máš ji nejraděj

Ty máš ji nejraděj a já jsem jen v pořadí

vzdycháš i ve spaní jak je správná

nač tahle beznaděj, že mám dvě snad nevadí

vždyť ty jsi současná, ona dávná.

Letitá, příliš v bocích klenutá

nekmitá, když chci ani nedutá

já ten krk labutí, cos jí hladil tisíckrát

z tvé dlaně zkroucené denně cítím.

Já ti ji nenutím, znám ji dýl a mám ji rád

mé smutky zažene, zpívá, svítí

od lidí já se o vás dovídám

nešidím, nebýt jí jsem z půlky sám.

Vznešená a ceněná nás provází

trápí nás a všechno jí dál prochází

štědrá je i na nájem nám přispívá

zmoudřelá i protřelá jako ženská bláznivá.

Vznešená a ceněná...

Ty máš ji nejraděj a já jsem jen v pořadí

voláš i ze spaní, já jí zpívám

že žen je habaděj, to ti zřejmě nevadí

proč teď ji prohání stará víla.

Jak to vzít, když jsi z ní jak pod parou

je čas jít za tou láskou prastarou - kytarou.