Krysař 19. Sestry

On se pro mě vrátí.

Vrátí a z toho má náš otec strach,

pár tichých slov ho každou noc probudí,

ten, jemuž ulpěla krev na rukách,

řekl: "Jdu, ale vrátím se."

Ta věta zastudí, tiše, jak modlitba do snu se vtírá,

nenechá člověka z obavy spát,

Žiju jen proto, že moje je víra,

on vrátí se.

Vrátí, ten muž má tě rád.

Rukou ladovou stiskl mne a cosi ztratil,

oči mu plály to oheň byl v nich,

ač všechny zabije, kéž by se vrátil.

Agnes tak nemluv, vždyť je to hřích.

Krysař odešel, pomsta z očí plá,

píseň zlověstná ...

Píseň milostná,

Láska naruby ...

Brzo přijde čas, on se objeví ...

A pak zhubí nás.

To by divil se, kdyby na dno sáh.

Všechny zabije.

Krysař není vrah.

Co je na konci? Agnes, já mám strach,

Zítřek je ve hvězdách.

Cítím, jak někdo teď do města vchází,

jeho krok odněkud tak dobře znám,

však temná skvrna ten obrázek kazí,

poznávám hlas, jemuž neodolám.

Sestřičko moje, co s tebou se stalo,

tvou duši jak ďábel krysař nám vzal,

Pánbůh ho zatrať, to by tak hrálo,

aby tě zlou mocí očaroval.