Krysař 32. Nenávistná II.

Teďka už tě nezachrání ani voda svěcená.

Ale, podívejme na ni, jak je chudák zmlácená.

Pročpak asi brečí, vždyť je v naší péči.

Tak si řvi.

Slzy už nic nevyřeší, spíše nás to jenom těší, jenom těší,

znáte ji.

Ať nemá naději.

Cha. Tohle zvíře, co tu leží, že prý byla krásná víc.

Že prý krásná, no to stěží, teď jsi hezčí, než kdy víc.

Jedna věc je jistá, smrt nad vámi chystá,

už má hlad, přiložíme ruku k dílu.

Hleďte na tu chcíplou vílu, chcíplou vílu.

Jak mám spát, bleblebleble já jsem vrah.

Oni nevodtáhli z města, tak se tady proto trestá,

pryč s touhle pakáží, každý ví, že to co směli,

zmizeli by kdyby chtěli, jejich drzost opět zaráží,

pravda je pichlavá, á a bolí.

Dost!