Dracula 10. Nespravedlivý Bůh

Dracula Bože, jestli vůbec někdy byls,

pohleď, jaký zločin způsobils!

Diadém leží tam...

Výkvět tvorsta vyrvals ze svých brázd,

tupé ovce dál se můžou pást,

a to já odmítám!

Hej, ty tam, v říši hvězd,

nespravedlivý jsi!

Vzácný kmen přestal kvést.

Kdo jej z mrtvých vzkřísí?

Řekni jen, zač ten trest

ti dva zaslouží si?

Zač?

Bezvládná leží, hleď,

láska má i víra,

její tep, její pleť

pro mě neumírá,

žiju s ní, ač mi teď

prvně hrdlo svírá

pláč.

Adriano, Adriano!

Náš sen bez hrází,

kam jen odchází?

Adriano!

Klesla jsi bezbranná jak list, co opadal.

Až dotkneš se těch bran,

až dojdeš za ten val,

mou zpověď dones tam,

zvěst o tom, že tvůj pán,

plný ran padl sám,

když neměl proč žít dál.

Mniši Buď navždy proklet, Draculo!

Hlas kněze S životem skončit nebudeš moci

ani svou vlastní rukou!

Mniši Buď navždy proklet, Draculo!