Nezapomínejme, bratři, dluhy splácet, jak se patří

Byla by to svízel,

kdyby ten hoch nepoh' v nouzi největší,

pomohl a zmizel,

a dlužník princ, jak se pric za to odvděčí.

Bez něho bychom tam v tom zkysli

a mě jedno teď jen táhne myslí.

R: Nezapomínejme, bratři, dluhy splácet, jak se patří.

Přijmeš pomoc, když se potíš,

ale s pamětí pak míváš potíž.

R: Nezapomínejme...

Vždy jsem věřil očím

a tenhle kluk ochočil si mě pohledem,

na koníčka skočím

a spolu k nám, domů k nám, chlapce přivedem.

On do života slunce vnes' mi

a tak za dlužníky nás mít nesmí

R: Nezapomínejme...

Všichni budem štastni,

Běla a já se zas blíž k sobě přivynem,

jako by byl vlastní,

budeme s tím klukem žít jako se synem.

A co Magdaléna, krásná Madlén?

Bude v zámku dělat šéfku pradlen.

R: Nezapomínejme...

Každá pomoc v nouzi těší,

ale oplácet ji bývá těžší.

R2: Neváhejme, bratři, dluhy splácet, jak se patří

Na tom jednom se nejspíš shodnem,

kdo nám bodnul, tomu rovněž bodnem.

R2: Neváhejme...

R2: Neváhejme...