Pojď

Pojď projedem se v tkáni melounu

a neber si ty nože,

zažeň řádu obludu

s prázdnou hlavou pluje se líp;

Buď žába i ryba,

ve vývoji chyba,

sen ptáků, tajemství,

pod mořem vraků.

Je sladkost nerozumu sladká,

je jízda v šťávě melounu vratká,

i duše je zátěž, i pomyšlení na ní,

v zahradě boží je času dost.

Přestaň už rodit strašidla,

pověry a sliby,

je to do mraků skok,

hoří keř v tobě

a pomluvy v hrobě;

Buď žába i ryba,

ve vývoji chyba,

sen ptáků, tajemství,

pod mořem vraků.

POJĎ

Je sladkost nerozumu sladká,

je jízda v šťávě melounu vratká,

i duše je zátěž, i pomyšlení na ní,

v zahradě boží je času dost.