Requiem

Jsou chvíle, zdaj se ti černý. Život tě do kola mele. Ztrácí se cesta ke štěstí, jen zima bloudí po těle. Svůj osud bereš do rukou, s touhou zbavit se vědomí. Dopis ať řekne, co je třeba. Studenej kopt ti navždy přinese mír, přijde klid, přijde ráj. Vesmír co snad konce nemá. Ať všichni pokoj už ti daj. Sám sebe zvolíš za anděla. Tak zbav se tíhy ruku k spánku blíž přilož hned, ať přízraky obletí. Na život po smrtí věříš, jen ticho, nikdo tě nevzbudí.

Jsou místa kam uhnout, rány těsnejch pout vepsaný do rukou, jak v novinách zprávy. Jsou místa kam uhnout, rány těsnejch pout vepsaný do rukou, jak v novinách zprávy.

Jsou cíle, cíle vysněný. Člověk se dost často plete, hodnoty špatně zvolený, místa, kde nic nepokvete. Kam dál nocí bezesnou, zda sníš, nikdo ti nepoví. Tvůj zločin k životu nevěra, už zněj písně ti pohřební. Je jen tma, temnej kal v duši pozůstalejch těká. Odměnou za to, že ses vzdal pro smlouvy koupit se nedá. Ten pocit viny a svůj vlastní kříž sebou nesl jak černý znamení. Do stejný řeky nevstoupíš, pro tebe navždy jsou zavřený

Jsou místa kam uhnout, rány těsnejch pout vepsaný do rukou, jak v novinách zprávy. Jsou místa kam uhnout, rány těsnejch pout vepsaný do rukou, jak v novinách zprávy.