Faleš lásky

R: Poslyšte nás, vy dívky něžné,

sliby mužů lež provází,

jejich láska k vám jak hvězda bledne,

v noci září, s jitrem odchází.

1. Muž vypráví příběhy vzletné,

přesvědčí vás i láskou svou,

pak však odchází, dvoří se jiné,

vás nechá být smutkem zlomenou.

2. Já chtěl bych být třeba malým ptáčkem

a křídla mít, jak má on sám,

faleš lásky vzít a opatřit zámkem

a odlétnout s ním k výšinám.

R:

3. Láska je zlá i kouzel plná,

vždy půvabná, když rozkvétá,

proč však uvadá a stářím chladne

[: a zrodí pláč, když odlétá? :]