Smolné jaro

Už bylo jaro, zrovna sníh tál,

nebe jako modrá tůň a den se smál,

já tam tiše za dveřmi stál, bál se překročit ten práh,

zda na mě čeká holka, co jsem ji měl nadevše rád

a loudil na ní: dej mi pusu,

Emi

z dlouhejch cest já se dnes vrátil,

a teď to spolu začnem v klusu:

[: napřed svatba hodně veselá,

pak půjdem spolu spát,

nejdřív ze všeho však musím do pořádku dům dát,

dřív, než přijdou děti, já jsem rychlej,

beru za kliku a šinu se dál:

Emi

už mě tu máš, tak mě vítej,

jenže tam úplně cizí chlap stál! :]