Smolné jaro
Už bylo jaro, zrovna sníh tál,
nebe jako modrá tůň a den se smál,
já tam tiše za dveřmi stál, bál se překročit ten práh,
zda na mě čeká holka, co jsem ji měl nadevše rád
a loudil na ní: dej mi pusu,
Emi
z dlouhejch cest já se dnes vrátil,
a teď to spolu začnem v klusu:
[: napřed svatba hodně veselá,
pak půjdem spolu spát,
nejdřív ze všeho však musím do pořádku dům dát,
dřív, než přijdou děti, já jsem rychlej,
beru za kliku a šinu se dál:
Emi
už mě tu máš, tak mě vítej,
jenže tam úplně cizí chlap stál! :]