Matna

Možná jsem línej hajzl, ale nejsem splachovací

Když zapomeneš, odkud jdeš, další cesta smysl ztrácí

Pěšky nebo vozem, mrskni vo zem navigací

Někdy stačí vyjít ven mezi lidi a budeš se divit ty divy

Každej máme svojí gravitaci

Tak třeba mě přitahujou slova

já pro změnu přitahuju průsery

ačkoli o přitažlivosti nás obou by se dalo s úspěchem pochybovat

je to přitažený za vlasy

a přitom si

každej sám kopem jámu, do který pak spadnem

znáš to

když chceš bejt hypnotizér, netrénuj sám doma před zrcadlem

proto si věřim, že se nenamočim

přestože je denně těžký věřit vlastním vočim

sem veřejným majetkem, patřím všem

budu čímkoliv si budeš přát

raperem, básníkem i feťákem

nechoď za mnou s tím, že mě posloucháš už od dětsví

řekni to tý mí, ta mě ne a ne poslouchat, i když už jsme oba dospělí

když nemám čas to napsat je zle a srandě basta

raz, dva,

tři, čtyry minuty, co trvá skladba, v sobě skrejvá hafo dní a nocí prožitejch až dlažba

jsme ti, kdo nikdy nejsou hlavní asi jako pažba,

pácháme dokonalý zločiny, který jsou hrdelní jak vražda

říct, že na tom něco smrdí, když jen zapácháme, není pravda,

buď jen koukáš, co se děje,

a nebo děješ

proto to hrnu ve dne v noci levým pruhem pluhem,

more, nevim, jak to přijde tobě, ale mě pravděpodobně v obálce s pruhem

šach mat