Září

Za oknem se rozlil měsíc září

zívá a dál se nevesele tváří

sbírá vzpomínky tak zákeřný

letní barvy blednou nad prázdnou nádobou

má schůzku se zlobou

pár očí který visí

žízeň svou neuhasí

nad prázdnou nádobou

Nálada se nemá k dnům kdy svítí

slunce který brání sklonům k pití

směšný věci náhle závažný

Damoklův meč trčí nad prázdnou nádobou

v objetí s únavou

počítá skvělý roky

na prstech jedný ruky

nad prázdnou nádobou

Tak už je to tady - končí léto

skončilo jak vždycky jednou větou

tenhle měsíc přece nezáří

září jenom oči nad prázdnou nádobou

má schůzku se zlobou

pár očí který visí

žízeň svou neuhasí

nad prázdnou nádobou