Muž, který se podobá odvrácené straně měsíce

Palbou neonů

na křižovatkách z chrómu,

prodírá se muž, jeden z tisíce,

bezradný z těch citadel,

lávy pulzujících těl,

tvář má podobnou

odvrácené straně,

straně Měsíce.

Jak dítě veliké

dotýká se centrál,

snů bauxitových

a vypolstrovaných,

úžas před ním,

úžas v něm,

sám v tom městě cizincem

sám se podobá

odvrácené straně,

straně Měsíce.

Jen v pavučinách cest

a plastiku a domů,

ta gravitační pěst

ho náhle uchopí,

teď neví kam ulehnout,

kde konečně si vydechnout,

sám se podobá

odvrácené straně,

straně Měsíce.

Zámky nehlučné

se neotevřou před ním,

jen zdvořilý škleb,

jenž předá monitor,

a za tykadly alarmů

a bezpečnostních systémů

se svým poselstvím

přešlapuje strkán

v loužích parfémů.

Přešlapuje strkán,

v loužích parfémů.

Přešlapuje strkán,

v loužích parfémů.

Přešlapuje strkán,

v loužích parfémů.

Přešlapuje strkán,

v loužích parfémů.

Přešlapuje strkán,

v loužích parfémů.